Minule jsme si ukázali ty největší nedostatky, které by vaše nové céóčko rozhodně
nemělo mít. Teď je řada na dalších aspektech, které je dobré ještě zvážit než se transakce uskuteční.
Pro ty z vás, kteří by se radami z
předešlého i tohoto článku rádi řídili přímo při nakupování, jsme připravili
Tahák,
který si můžete stáhnout, vytisknout a nosit sebou. Je k dispozici v sekci
Ke stažení.
Co ještě zvážit.
V
předchozím článku jsme uvedli seznam zásadních nedostatků, které mívají superlevné svářečky pro sváření metodami MIG/MAG (tzv. céóčka).
Každý jediný tento nedostatek by vás měl odradit od koupě takového stroje. Naproti tomu existují další věci, které je dobré vzít v úvahu, ale od koupě vás nemusí nutně odrazovat.
Ještě je vhodné podotknout, že na superlevné stroje s nedostatky z předchozího článku, narazíte nejčastěji v supermarketech. Specializované prodejny je obvykle nevedou. Důvod?
Nechtějí si přidělávat problémy. A prodat takovou "mašinu" znamená,
mít v budoucnu
problémy.
Provedení podavače.
Podavač by měl být snadno přístupný pro údržbu. Poháněná podávací kladka by měla mít dvě drážky pro drát 0,6 a 0,8 mm.
Podle použitého drátu se pak kladka na hřídeli otočí. Přítlak by měl být pomocí vinuté pružiny. Raději se vyhněte podavačům s přítlakem pomocí planžety.
Moc to nefunguje a špatně se nastavuje správná přítlačná síla. Naštěstí jsou dnes spíše vyjímkou.
Umístění cívky s drátem.
Zde jsou dvě možnosti: cívka
naležato a cívka
nastojato. Přestože obě možnosti fungují, doporučuji použití cívky nastojato.
Cívka naležato nepotřebuje brzdu (brzdí se třením o podkladní plech), lépe se k ní může (shora), ale při volnějším vinutí drátu hrozí, že si návin "sedne" a zacuchá se.
Cívka na stojato musí mít brzdu (aby se nekontrolovatelně neodvíjela), hůře se k ní může, ale problémy s vinutím odpadají. Rozhodně by cívka měla být zakrytá nějakým odklopným nebo odnímatelným krytem.
Na nekrytou cívku se práší a usazují různé nečistoty, zejména při broušení. Všechen ten bordel se pak natáhne do bovdenu v hořáku a ucpe se to dřív než obvykle.
Celkové mechanické provedení.
Pozor na rozhrkané bedýnky z tenoučkého plechu. Párkrát se projedete po dílně a třese se to jako sulc. Postavit klasickou bombu na zadní plato v této kategorii svářeček vůbec nezkoušejte. Nevydrží to.
Doplňkové funkce, apod.
V této kategorii nejsou doplňkové funkce jako např. bodové svařování či dlouhopulsní stehování prakticky vůbec k vidění. Nevadí. Stejně to nikdo nepoužívá. Zavádění drátu bez proudu bohužel nelze zrealizovat,
protože motor bývá napájen ze svářecího napětí a nemá vlastní zdroj. Naopak test plynu je velmi jednoduchý: stačí vypnout svářečku a můžete testovat stlačením tlačítka hořáku. Tlačítko totiž otevírá čistě mechanický plynový ventil.
Právě ten mechanický ventil bývá zdrojem problémů. Je v rukojeti blízko místa svařování a tedy dost trpí teplotou. Jednou přestane těsnit a do rána vám uteče flaška.
Pak možná zvážíte přestavbu na elektromagnetický ventil, kterou popíšeme později v
článku o vylepšování levných svářeček. Co se týká způsobu regulace otáček podávacího motoru, jsou dvě možnosti. Kvalitní svářečky řídí otáčky motoru tzv. PWM signálem. Poznáme to podle toho, že motor píská.
Díky PWM signálu má motor i při nízkých otáčkách velký kroutící moment (sílu). Pokud motor nepíská, je řízen změnou napětí a v malých otáčkách má malý kroutící moment.
Přibalené příslušenství.
Ideální je aby svářečka byla s kompletní výbavou a vy jste nemuseli nic dalšího shánět. Ale pozor! Některé přibalené příslušenství je jako ze setu "
panenka Barbie a Ken svářeč".
To je pak lepší podívat se po lepší mašině třeba bez příslušenství. Stejně byste si ho museli koupit znovu a pořádné.
Možnost servisu, záruka.
Záruka je 24 měsíců, to je bez diskusí. Přesto se vždy ujistěte o možnosti záručního i pozáručního servisu. Chtějte mít jistotu, nenechte se odbýt nejasnou odpovědí že "se to bude dycky vopravovat". Svářečky jsou dosti exponovaná zařízení. I při správném zacházení může dojít k poruše, nemluvě o případech kdy zanedbáte údržbu.
Prostě servis je nutnost. Totéž platí pro dodávky náhradních a zejména spotřebních dílů, ale o tom jsme již hovořili minule.
Co tedy koupit ?
Rada je jednoduchá: kupte si co chcete a kde chcete. Snažte se ale vyvarovat strojům s nedostatky popsanými v
předešlém článku.
Vybírejte hlavou. Zkuste odtrhnout oči od cenovky a podívat se na vysněnou svářečku v trochu širším světle. Fakt se to vyplatí!
Mějte na paměti, že jedna věc je
pořizovací cena, a druhá věc jsou
provozní náklady. A právě u nejlevnějších svářeček mohou provozní náklady dosáhnout "astronomických" výšek.
Ze značek, které snad nezklamou lze doporučit TELWIN, EINHELL a jejich odvozeniny:
Kupujeme levné céóčko - jak se nenapálit II.
