Svar Info   |  Svar Bazar   |  Svar Inzert   |  Svar Forum

  Hlavní menu
Články - úvodní strana
Seznam rubrik
Nejčtenější články
Ke stažení
Rozšírené vyhledávání
Kontakt
RSS

Výstavy, akce 2015
Na Svar Bazar
Na Svar Inzert
Na Svar Forum


  Rubriky
Svařování elektrodou (MMA)

Svařování MIG/MAG (céóčka)

Svařování pod argonem TIG/WIG

Svařování plamenem, řezání kyslíkem

Technické plyny

Bodovky a bodování

Technologie svařování

Řezací plasmy

Software pro svařování

Svářecí masky (kukly) a ochranné pomůcky

Pájení (tvrdé i měkké)

Nabíječky, nabíjení, startování

Všeobecné informace


  Výpočty a tabulky
Uhlíkový ekvivalent

Teplota předehřevu

Srovnání značek ocelí

Nejběžnější oceli

Srovnání značek Al slitin

Skupiny materiálů dle ISO/TR 15608

Volba svářecích kabelů

Svářečka + prodlužka

Volba tmavosti skla

Řezání kyslíkem

Zkušební testy pro svářeče

Redukční ventily

Svařování materiálů
HARDOX a WELDOX



  Svar Info
Informační část serveru
Svarbazar.cz

Vychází od: 15.5. 2006


Svařování MIG/MAG (céóčka)

* MIG nebo MAG? Jaký je rozdíl?

Vydáno 06. 02. 2008 (105328 přečtení)

Dá se MIG svářečkou svařovat MAG? Můžeme MAGem vařit hliník? Je lepší MIG nebo MAG? A jaký je mezi nimy vůbec rozdíl?
Na tvářích zkušených svářečů a odborníků je teď znát buď úsměv a nebo zděšení, ale Svarinfo čtou i ti méně zkušení. A právě pro ně mohou být odpovědi na výše položené otázky docela důležité. Najdou je v následujícím textu...

Co znamená MIG a MAG?

Zkratkami MIG a MAG označujeme poloautomatické svařování kovů v ochranné atmosféře inertního (MIG) nebo aktivního (MAG) plynu. Proč poloautomatické? Protože přídavný materiál, který označujeme jako tzv. drátovou elektrodu, je do místa svařování přiváděn motorizovaným pohonem na základě povelu svářeče. Tento povel vydá svářeč stisknutím spínače na hořáku. Svářeč také vede hořák ručně. Takže tu máme automatické podávání drátu na základě ručních povelů svářeče, který ručně vede hořák. Není to svařování ani automatické ani čistě ruční. Odtud poloautomatické svařování. Pokud bychom hořák upnuli do ramene robotu, který hořák povede a bude svářečku ovládat, bude se jednat o automatické MIG/MAG svařování. Pokud si budeme točit cívkou s drátem sami a sami povedeme hořák, bude se jednat o ruční MIG/MAG svařování. Ale to je asi krajně nepravděpodobné :-)

Pojem drátová elektroda znamená, že přídavný materiál, který je zpravidla navinut na cívce a podáván bovdenem v hořáku do místa svařování, tvoří jednu elektrodu hořícího oblouku. Drát je tedy tzv. "pod proudem". Druhou elektrodu tvoří svařovaný materiál, který je ke svářečce připojen pomocí tzv. zemnící svěrky.

Svařované místo musí být během MIG/MAG svařování chráněno ochranným plynem, který zamezuje přístupu vzduchu k roztavenému svarovému kovu - svarové lázni. A rozdíl mezi MIG a MAG svařováním je právě v použitém ochranném plynu. Takže se na to dále podíváme podrobněji.

Svařování MAG.

Zkratka MAG pochází z anglického Metall Active Gas a označuje tedy poloautomatické svařování kovů v ochranné atmosféře aktivního plynu. Aktivní plyn má kromě ochranné funkce (zamezit přístupu vzduchu k roztavenému kovu) za úkol ještě vstupovat do chemických reakcí ve svarové lázni. Aktivní plyn se tedy aktivně podílí na procesech, které probíhají v roztaveném svarovém kovu. Jako aktivní plyny se v současné době nejčastěji používají následující plyny a směsi plynů:

CO2
- Oxid uhličitý (lidově céóčko) je u nás stále populární ochranný plyn, zejména v malých provozech a při hobby svařování. Důvodem jeho oblíbenosti je snadná dostupnost a nízká cena. Z hlediska svařovacích vlastností jej ale překonaly aktivní směsné plyny na bázi argonu. Čistý CO2 dovoluje dobrý průvar, ale podporuje formování oxidů a karbidů, které nepříznivě ovlivňují mechanické vlastnosti svárů. Další nevýhodou je, že při čistém CO2 je na oblouku dost vysoké napětí a z toho vyplývá velký rozstřik. CO2 se používá při svařování a navařování nelegovaných a nízkolegovaných konstrukčních ocelí. Není vhodný pro vysocelegované oceli, zvláště pak nerez.

Směs Argon + CO2
- ochranný plyn s lepšími vlastnostmi. Přestože je dražší než čistý CO2, ve velkých provozech a v případech důrazu na kvalitu a produktivitu svařování, se používá již výhradně tento druh plynů. Podíl CO2 ve směsi může být maximálně 25%. Při vyšším podílu už by argon ve směsi byl zbytečný a bylo by jedno, zdali se svařuje ve směsi či v čistém CO2. Opět se používá hlavně na nelegované a nízkolegované oceli. Nejznámější směsi jsou: 82%Ar+18%CO2 a 92%Ar+8%CO2.

Směs Argon + O2
- směsný plyn na bázi argonu s příměsí kyslíku. Podíl kyslíku ve směsi by neměl překročit 5%. Tyto plyny se používají zejména na vysocelegované oceli, kam patří i nerez oceli. Nejpoužívanější plyny jsou: 97%Ar+3%O2, 99%Ar+1%O2.

Vícesložkové směsi na bázi argonu
- jedná se o směsi plynů s více složkami. Jako další složky zde kromě argonu mohou být CO2, O2, N a další. Jedná se o plyny pro speciální účely, automatizované a robotizované svařování, a nebo s menší emisí škodlivin apod. Klasickým aktivním vícesložkovým plynem je 93%Ar+5%CO2+3%O2.

MAG svařování

Princip MAG svařování.

Souhrnně lze tedy říci, že MAG svařování je vhodné na svařování ocelí a to díky použitému aktivnímu plynu. Názorně to představuje předchozí obrázek. Čili pokud svařujeme oceli a používáme jeden z výše uvedených plynů, vždycky svařujeme MAGem. A to i přesto, že drtvivá většina svářečů s klidem prohlásí, že svařují MIGem. Slůvko MIG je totiž možná libozvučnější, ale na označení svařování ocelí se opravdu nehodí. Proč, to si vysvětlíme v další kapitole.

Svařování MIG.

Zkratka MIG pochází z anglického Metall Inert Gas a označuje poloautomatické svařování kovů v ochranné atmosféře inertního plynu. Inertní plyn má pouze ochrannou funkci spočívající v zamezení přístupu vzduchu k roztavenému kovu. Žádných chemických reakcí ve svarové lázni se inertní plyn neúčastní a je tedy k chemickým procesům zde probíhajícím netečný neboli inertní. Inertní plyny se používají zejména při svařování lehkých kovů. Jako inertní plyny se v současné době nejčastěji používají následující plyny a směsi plynů:

Argon
- nejpoužívanější inertní plyn pro svařování. Je vhodný pro svařování hliníkových materiálů, měděných slitin, titanu a pod. Kromě metody MIG je používán jako ochranný plyn i při svařování metodou TIG wolframovou netavící se elektrodou (ale o tom zase jindy). Technický argon se dodává v několika stupních čistoty. Tyto stupně se obvykle označují jako Argon 4,6 nebo Argon 4,8 nebo Argon 5,0. Čistota 4,6 znamená, že čistota plynu je 99,996% (4 devítky a šestka). Čistota 4,8 znamená 99,998% a čistota 5,0 je pak 99,999%. Jak vidíte jsou to minimální rozdíly v řádu tisícin procenta. Rozdíly v ceně ale mohou být naopak i v tisících korun. Pro běžné svařování hliníkových a měděných materiálů vyhovuje nejrozšířenější Argon 4,6. Argon 4,8 použijeme pro spoje s vyšším důrazem na kvalitu. Argon 5,0 je nutný třeba na svařování titanu.

Směs Argon + Helium
- směsný inertní plyn používající se zejména při automatizovaném a robotizovaném svařování. Příměs helia může být až do 95% ve směsi. Helium ve směsi zvyšuje teplotu v oblouku a toho se dá s výhodou využít i při ručním svařování silných materiálů. Ovšem kromě teploty také výrazně zvyšuje cenu plynu, a proto je nejpoužívanější směsí 70%Ar+30%He. Z hlediska druhů svařovaných materiálů je použití směsí Ar+He stejné jako u čistého argonu.

MIG svařování

Princip MIG svařování.

Pokud uděláme opět shrnutí, je MIG svařování vhodné na svařování hliníku a jeho slitin, svařování a navařování slitin mědi (zejména bronzů), titanu a obecně pro svařitelné lehké kovy. To vše při použití inertního plynu. Názorně to představuje předchozí obrázek. Mnoho svářečů stále tvrdí, že svařují MIGem, ačkoliv svařují uhlíkovou ocel třeba v čistém CO2. Je to zažité a ustálené tvrzení. Ve skutečnosti však svařují metodou MAG. Svařovat oceli v inertním plynu je za určitých podmínek také možné, ale v praxi se téměř nepoužívá. Pouze v opravdu specifických případech.

Rozdíl mezi MIG a MAG svářečkou.

A teď se tedy dostáváme k tomu, jaké jsou vlastně rozdíly mezi svářečkami pro MIG a pro MAG svařování. Ti, kdo četli pozorně, už to ví. Rozdíl není žádný! Svářečky MIG a MAG jsou zcela totožné. Rozdíl je pouze v tom, jaký plyn použijeme (Inertní/Aktivní) a co s tím budeme svařovat. Proto se taky tyto svářečky označují souhrnným názvem MIG/MAG svářečky. Bývají zde sice určitá specifika, jako že pro svařování hliníkových materiálů je vhodné 4-kladkové podávání namísto 2-kladkového, ale o tom zase někdy příště. Takže až zase zapnete své "céóčko" a budete svařovat ocelový rám, klidně si dál říkejte, že to svařujete MIGem. Ti zasvědcení i vy sami už budete vědět, že ve skutečnosti svařujete metodou MAG.

Ještě k použitým plynům...

Na úplný závěr ještě jeden obrázek. Jsou na něm vidět rozdíly v závaru při použití různých druhů aktivních a inertních plynů:

Závar MIG a MAG

Rozdíly v závaru při MIG a MAG svařování.


Diskuse k článku:
zaujal vás tento článek? Chcete něco doplnit nebo se na něco zeptat? Zapojte se do diskuse k článkům.

Všechny články z rubriky:
chcete-li zobrazit včechny články z této rubriky, klikněte na ikonu rubriky (malý obrázek vpravo vedle nadpisu článku).


Celý článek | Vložil: administrator | Informační e-mailVerze pro tisk

<-- Zpět na seznam článků

  Akční nabídky

Nepřehlédněte novou rubriku akčních nabídek svařovací techniky!

Akční nabídky svařovací techniky



  Zkušební testy on-line

Zkušební testy pro svářeče on-line



  Vyhledávání

Prohledat články na Svarinfu:



Pro přesnější hledání použijte formulář:
Rozšířené
vyhledávání



  Anketa
Jak často sem chodíte?

Visím tady skoro pořád
6927 (6927 hl.)
Chodím sem docela často
5435 (5435 hl.)
Občas sem zajdu
5542 (5542 hl.)
Jsem tady poprvé
6088 (6088 hl.)

Celkem hlasovalo: 23992



  Statistika



  Kalendář
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31     


(nejen) dětské montérky

SVARINFO - informační magazín o svařování.

Ze skupiny SVARWEB - portál vašeho svařování. Od roku 2005.

Tento web je vytvářen na redakčním systému phpRS.

Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků či obrázků, je bez souhlasu redakce SVARINFO zakázáno!