Již několik let se v módě drží tzv.
drátěné programy, které se využívají zejména pro vybavení prodejen a jiných provozoven. Jedná se o různé poličky, aranžérské sítě, stojany na prospekty a jiné. Výrobou drátěného programu se zabývá celá řada firem, včetně malých zámečnických dílen. Obvyklou metodou výroby těchto programů je
svařování elektrickým odporem na bodovkách (jednoúčelových i univerzálních). Ovšem zejména malé dílny svařují některé tyto výrobky
metodou MAG, tedy klasickým "
céóčkem". Ponechme stranou ekonomiku této metody při této výrobě a podívejme se na
jeden problém, se kterým se provozovatelé odbočkových MAG svářeček při výrobě drátěných programů a také
armovacích sítí potýkají.
Tím problémem je nutnost časté výměny stykače ve svářečce. Při svařování sítí je totiž stykač značně namáhán, protože se svařují jen krátké spoje velmi rychle za sebou. Stykač tak neustále zapíná a rozpíná a s tím je spojené rychlé opotřebení kontaktů stykače. Na kontaktech totiž dochází k vytahování elektrického oblouku a tím se kontakty opalují a ničí. Při běžném použití je životnost stykače ve svářečce několik let. Při svařování sítí může stykač odejít i za 14 dní (ověřeno v praxi). A při ceně stykače okolo 1000,- kč (+ cena práce) se jedná o poměrně nákladnou záležitost, nemluvě o prostojích při poruše.
Ilustrační obrázek: svařovaná armovací síť.
Řešení č. 1 - režim stehování.
Jednou z možností, jak častým poruchám stykače předejít, je využití tzv. režimu stehování, kterým disponuje většina profesionálních MIG/MAG svářeček. V tomto režimu, kdy se střídá nastavený čas svařování a nastavený čas prodlevy zůstává stykač trvale sepnut. Prostě si svářeč nastaví délku svařování a délku mezery a pak stačí jen držet spínač na hořáku a být s hubicí ve správný čas na správném místě. A to je problém. Zkuste si svařovat síť tak, že budete mít pevně daný čas svařování a pevně daný čas na přesun hořáku na další křížení drátů sítě... Takže tohle se prakticky nepoužívá a drtivá většina svářečů si časování řídí tak, že prostě podle potřeby spíná spínač na hořáku. A chudák stykač lítá sem a tam.
Potenciometry regulace bodu a mezery na MIG/MAG svářečce.
Řešení č. 2 - SSR.
Další možností je namontování bezkontaktního spínání namísto klasického stykače. Bezkontaktní spínače, tzv SSR - Solid State Relay, jsou oproti stykači absolutně tiché a nedochází zde k vytahování oblouku a ničení kontaktů. Žádné kontakty tam totiž nejsou. Spínání má na svědomí polovodičový prvek. Bylo by to ideální, kdyby: nebyly SSR tak drahé. Nabídka SSR je velmi široká a ceny se zdají příznivé, jenže pro potřeby spínání klasické transformátorové MIG/MAG svářečky potřebujeme SSR pro spínání induktivní zátěže. A ceny těchto SSR jsou stále dost vysoké. Levnější SSR, určené pro odporovou zátěž, ve svářečce dlouho nevydrží. Přesto je montáž SSR pro induktivní zátěž dobré řešení, zejména pokud je i ekonomicky výhodné (rozumějte, pokud si spočítáte, že se vám vyplatí).
Ilustrační obrázek: 1-fázové a 3-fázové SSR.
Řešení č. 3 - jednoduchá úprava svářečky.
Další možností je jednoduchá úprava svářečky, kterou vám zde předkládáme. Úprava je velmi jednoduchá a hlavně levná. Ve svářečce zůstává původní stykač, ale jeho životnost se při správném používání upravené svářečky značně prodlouží, jako by se ani nevařili sítě...
Úprava spočívá v přidání spínače, kterým se stykač sepne natrvalo. Spínačem na hořáku tak svářeč ovládá pouze posuv drátu a pouštění plynu. Stykač zůstává sepnut. Po rozpojení přidaného spínače se svářečka vrací do běžného režimu. Principiální schéma úpravy je na následujícím obrázku:
Schéma úpravy pro MAG svařování sítí.
Jak je vidět, jedná se opravdu o triviální úpravu. Kontakt přidaného spínače S je připojen paralelně ke kontaktům relé Re ovládajícího stykač K svářečky. Toto relé je součástí řídící desky svářečky. Konkrétní zapojení se bude lišit v závislosti na typu stroje. Stykače bývají napájeny z pomocného transformátorku Tr poskytujícího střídavé napětí obvykle 24V, ale jsou možné i varianty s napájením 42V či 48V AC. Ze stejného transformátorku bývá napájena i řídící deska (někdy ovšem z jiného vinutí, proto berte uvedené schéma s rezervou). Napájecímu napětí a proudovému odběru cívky stykače je nutné podřídit výběr spínače. V praxi bohatě vyhoví jakýkoliv spínač na síťové napětí (250V / cca 4A). Třeba klasická "česká páčka" ze šuplíkových zásob:
Přidaný spínač (na schématu je označen modře) můžeme umístit do prostoru podavače, nebo na čelní panel svářečky. Spínač by měl být opatřen popisky, například SÍTĚ a NORMAL. K označení lze použít třeba pásku DYMO. Koumáci určitě vymyslí i jednoduchou (třeba s LED) indikaci zapnutí funkce SÍTĚ.
Úprava byla realizována již na několika svářečkách, vždy k plné spokojenosti jejich provozovatelů, neboť ihned odpadly problémy s výměnou opotřebených stykačů při svařování sítí.
S touto úpravou je ale nutné se trochu naučit žít. Zejména je nutné věnovat pozornost seřízení doběhu podávání po rozepnutí spínače na hořáku, aby nedocházelo k zatavování drátu do průvlaku. A také je nutné po dokončení zakázky na sítě přepínač SÍTĚ/NORMAL přepnout do polohy NORMAL ještě předtím, než zavoláte servis, že vám nevypíná svářečka (stalo se) 
Úprava MIG/MAG svářečky pro svařování sítí.
