Jaké jsou bezpečnostní
požadavky na nově vyráběné svářečky už víme. Ovšem pravidelně kontrolovat a zkoušet je nutné i svářečky v provozu. Jen tak je možné zajistit jejich bezpečný provoz. Víte třeba jak se má měřit
napětí naprázdno? Nebo
unikající proudy? To se dočtete dále...
Kontrola a zkoušení svařovacích zařízení v provozu.
(ČSN EN 60974-4 platnost od září 2007)
Ing. Karel Lokajíček - Odborný lektor, revizní technik. Solid Team s.r.o. Olomouc
Splněním požadavků této normy se považuje za splněné ustanovení nařízení vlády 378/2001 Sb. V záhlaví normy je zdůrazněna nutnost souběžného použití ČSN EN 60974-1, což je "výrobní" norma svářecích zařízení. Současně je uvedeno, že nejpozději do 1.12.2009 musí být zrušeny všechny národní normy, které jsou v rozporu s citovanými.
Norma představuje první ucelený náhled na řešení problematiky kontrol (revizí) svářecích zařízení. Zabývá se svářecími zařízeními vyrobenými dle ČSN EN 60974-1 (tj. po roce 1995), ale stanovuje i postupy kontrol zařízení vyrobených dle dříve platných norem (ČSN 05 2205).
Jsou zde stanoveny postupy kontrol a zkoušek po opravě a kontrol a zkoušek pravidelných. Je požadováno, aby kontroly prováděly odbornými pracovníky, přičemž za optimální se považuje jsou-li současně obeznámeni se svařováním (není podmínkou).
Všeobecné požadavky:
- zkoušky mají být prováděny při teplotách v rozmezí + 10°C až + 40°C
- použité měřící přístroje ( V-metry, A-metry ) mají mít třídu přesnosti 2,5
- při zkouškách je nutné respektovat pokyny výrobce (včetně případných odchylek v provádění zkoušek)
- předepsané zkoušky je nutno provádět uvážlivě
- při kontrolách a zkouškách má být dodrženo jejich dále uvedené pořadí
Poznámka: uvedenou "uvážlivostí" se zejména myslí to, že některé zkoušky mohou vést k poškození zařízení. To platí zejména pro měření izolačních odporů, kdy jsou dané obvody zatěžovány proudem 1 mA ze zdroje 500 V DC. V těchto případech se uvedené měření nahradí měřením unikajícího proudu svařovací a primárního obvodu.
Pořadí a obsah kontrol a zkoušek:
a) pravidelné kontroly
- vizuální prohlídka
- měření napětí naprázdno
- měření izolačního odporu
- měření odporu ochranného vodiče
- zpracování protokolu o provedené kontrole
Poznámka: při pravidelných kontrolách se nepožaduje funkční zkouška.
b) Kontroly a zkoušky po opravách
- vizuální prohlídka
- měření napětí naprázdno
- měření izolačního odporu
- měření odporu ochranného vodiče
- funkční zkouška
- zpracování protokolu o provedené kontrole
Možný rozsah vizuální kontroly:
1) Hořák / držák elektrod, svorka zpětného svařovacího proudu
- chybějící nebo poškozená izolace
- vadná spojení
- vadné, poškozené spínače
- jiná poškození
2) Napájecí síť
- vadný, poškozený kabel
- deformovaná, vadná vidlice
- ulomené nebo tepelně poškozené kolíky vidlice
- neúčinné upevnění kabelu
- kabely a vidlice nevhodné pro dané použití a výkon
3) Svařovací obvod
- vadný, poškozený vodič
- deformované (vadné, tepelně poškozené) zdířky
- neúčinné upevnění vodiče
- vodiče a spoje nevhodné pro dané použití a výkon
4) Kryty
- chybějící nebo poškozené části
- neautorizované změny
- zanesené chladicí otvory a filtry
- známky přetížení
- chybějící nebo vadná zařízení (držáky lahví, kola, zvedací prostředky, držadla)
- vadné prostředky pro montáž cívky s drátem
5) Ovládací a indikační prvky
- vadné spínače, měřící přístroje, světelná návěští
- vadný regulátor tlaku nebo průtokoměr
- nesprávné pojistky
6) Všeobecný stav
- netěsný okruh chladící kapaliny
- vadné plynové hadice
- nedostatečná čitelnost značení a štítků
- ostatní poškození nebo známky nesprávného používání
Měření napětí naprázdno:
Napětí naprázdno se měří mezi výstupními svařovacími svorkami, přičemž svařovací zdroj je napájen jmenovitým napětím. K měření je nutno použít přípravek dle dále uvedeného zapojení, přičemž vnitřní odpor V-metru má být nejméně 1 MΩ a tolerance požitých součástek má být do 5%. Další požadavky na jednotlivé součástky jsou uvedeny v normě.
Za vyhovující se považuje je-li při měření dosaženo hodnot ≤ hodnotám uvedeným na výkonnostní štítku zařízení.
Poznámka: zejména na starších zařízeních může být štítek nečitelný, nebo na zařízení vůbec není. V tomto případě se můžeme orientačně řídit požadavky výrobní normy.
(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)
Přípravek pro měření napětí naprázdno - schéma.
Příklad konkrétní amatérské realizace takového přípravku je na následujícím obrázku:
(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)
Přípravek pro měření napětí naprázdno - realizace.
Měření izolačního odporu:
Provede se přístrojem 500 V DC, 1 mA a má být dosaženo hodnot minimálně:
napájecí obvod proti svařovacímu obvodu ........... 5,0 MΩ
svařovací obvod proti ochrannému obvodu ......... 2,5 MΩ
napájecí obvod proti ochrannému obvodu ........... 2,5 MΩ
Měření odporu ochranného vodiče:
Měření se provádí u svářecích zařízení třídy ochrany I mezi ochranným kolíkem připojovací vidlice a vodivými přístupnými částmi zařízení. Měřící přístroj musí splňovat požadavky ČSN EN 61557-4, tj. měření provádět proudem min. 200 mA při napětí do 24 V AC (DC).
Max. přípustné hodnoty:
Přívod do 5 m délky ………………………………………… max. 0,3 Ω
Na každých dalších napočatých 7,5 m …………… + 0,1 Ω
Maximálně však ………………………….…………………… 1 Ω
Unikající proudy:
Měření unikajícího proudu se provádí na svařovacím obvodu a na primárním obvodu. Při měření na primárním obvodu lze použít buď metodu měření proudu protékajícího ochranným vodičem, nebo metodu měření rozdílového proudu. Zapojení při měření je uvedeno dále.
Maximální přípustné hodnoty – primární unikající proud:
Zařízení |
Imax [mA] |
připojovaná vidlicí do a včetně 32 A |
5 |
připojovaná vidlicí větší jak 32 A |
10 |
připojená poddajným přívodem, bez zvláštních opatření pro ochranný vodič |
10 |
připojená poddajným přívodem se zesíleným ochranným vodičem |
5% jmenovitého vstupního proudu v každé fázi |
Maximální přípustné hodnoty – unikající proud svařovacího obvodu:
I max ……………………………………………… 10 mA
Zapojení pro měření unikajícího proudu svařovacího (sekundárního) obvodu:
(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)
Měření sekundárního unikajícího proudu.
Měření primárního unikajícího proudu:
Měření musí být provedeno za podmínek, kdy zařízení je napájeno jmenovitým napájecím napětím, výstupní obvod je ve stavu naprázdno, odrušovací kondenzátory nejsou odpojeny a zařízení není připojeno k ochranné zemi s výjimkou měřících součástí.
V případě, že je použita metoda měření proudu protékaného ochranným vodičem musí být zařízení navíc uloženo odizolovaně od země.
Jak je zřejmé z následujících obrázků, měří se neskutečnosti napětí a unikající proud se vypočte ze vztahu:
I = U2/RS , kde RS = 1500 Ω
Zapojení pro měření primárního unikajícího proudu:
(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)
Měření primárního unikajícího proudu.
Zapojení pro měření proudu protékajícího ochranným vodičem. POZOR! Při zkoušce je vyřazen ochranný vodič!
(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)
Měření proudu protékajícího ochranným vodičem.
Zapojení pro měření rozdílového proudu:
(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)
Měření rozdílového proudu.
Funkční zkoušky:
(provádí se při kontrolách po opravě)
- Musí být ověřeny všechny bezpečnostní funkce a funkce svařování
- Zařízení pro zapínání a vypínání musí vypínat nebo zapínat všechny neuzemněné vodiče a stav musí být jasně indikovaný
- Je-li zdroj vybaven zařízením pro snížení napětí musí toto napětí snížit při překročení odporu svařovacího obvodu nad 200 W - stav musí být indikován (ověřuje se proměnným zatěžovacím odporem s měřením jako u U0)
- Ověří se správná funkce elektromagnetického plynového ventilu
- Ověří se funkce všech sdělovačů (světelná návěští)
Protokol o zkoušce:
Protokol musí obsahovat:
- Identifikaci zkoušeného svařovacího zařízení
- Datum zkoušek
- Výsledky zkoušek
- Identifikaci technika, který zkoušku provedl
- Podpis technika a jeho organizace
- Identifikaci zkušebního zařízení
Možný vzor protokolu o zkouškách je uveden v příloze normy. Je zajímavé, že je uváděn jako vzor protokolu po opravách a ne jako obecný vzor i pro kontroly pravidelné.
Poznámka: protokol musí obsahovat všechny zkoušky, pokud některá nebyla provedena musí to být označeno. Po zkoušce musí být zařízení označeno štítkem s označením data zkoušky.
Kontroly a zkoušky zařízení která nebyla vyrobena dle ČSN EN 60974-1:
V principu jde převážně o starší zařízení vyrobená před rokem 1995. Tato zařízení nemusí splňovat požadavky výše uvedené normy.
V tomto případě je do protokolu nutné uvést i následující údaje:
- specifikovat, které konkrétní požadavky nebyly splněny
- vymezit rozsah v jakém nebyl daný požadavek splněn
- zhodnotit nebezpečí, které nesplněním vzniká
- pokud je to nutné navrhnout nápravná opatření
Poznámka: majitelem resp. uživatelem svářecího zařízení může být ( a zpravidla je ) osoba bez elektrotechnické kvalifikace. Proto musí být výše uváděné údaje formulovány v protokolu tak, aby se uživatel mohl kvalifikovaně rozhodnout zda může zařízení používat (případně s jakými omezeními), nebo zda jej musí upravit, nebo zda jej musí vyřadit.
Článek v PDF
Celý článek si můžete stáhnout také ve formátu PDF v sekci Ke stažení, podsekci Elektro pod názvem svar_kontrola.pdf
- vydáváme odborné publikace ELEKTRO V PRAXI, které slouží jako studijní
materiál pro přípravu ke zkouškám z vyhlášky 50/1978 Sb.
- pořádáme školení a vzdělávání pracovníků profese elektro dle vyhl. 50/1978 Sb.
- školení pro přípravu ke zkouškám RT skupiny E4A - revize elektrického ručního nářadí, spotřebičů , strojů, rozvaděčů
- školení z obsluhy měřících přístrojů a měření elektrických veličin
- přípravná školení revizních techniků skupiny E2A - revize el. zařízení do 1000 V a hromosvodů
- odborné semináře a konference elektrotechniků v dopravě - trakce, lanové dráhy, kolejová vozidla, sdělovací a zabezpečovací zařízení
- činnost technických poradců v oblasti energetiky a elektrotechniky
- revize elektrických zařízení v objektech třídy A, B, C
www.solidteam.cz