Jednoduchá sušička elektrod.

Před časem proběhla na Svarfóru diskuse o přesušování obalených elektrod v amatérských podmínkách. Jedním z výsledků této diskuse je popis jednoduché sušičky elektrod, který vám předkládáme v tomto článku. Na sušičce je především zajímavé to, že jako topný prvek slouží běžně dostupná horkovzdušná pistole. Sušičku vyrobil a její popis nám zaslal čtenář Tom.

Improvizovaná sušička elektrod

Téměř každý, kdo si domů pořídil invertor nebo usměrňovač a těšil se na svařování bazickými elektrodami, narazil dříve nebo později na problém, jak tyto elektrody sušit. Na rozdíl od rutilových elektrod, kde postačí teplota kolem 100°C (na což lze doma s výhodou použít běžnou kuchyňskou troubu s termostatem) není teplota cca 350°C, potřebná pro elektrody bazické, doma tak jednoduše dosažitelná. Samozřejmě, existují komerční sušárny, ale jejich rozměry, relativně velký vnitřní prostor - určený pro velký počet najednou sušených elektrod a v neposlední řadě i cena jejich domácí použití omezují. Navíc pro běžné kutilské použití je na jedno svařování potřeba maximálně několik kusů až několik desítek kusů elektrod a relativně velké komerční sušárny nejsou skoro nikdy plně využity. Také jsem byl postaven před tento problém.

Při pročítání diskusního fóra jsem narazil na příspěvky kolegy s nickem El_Diablo, který ve svém příspěvku píše: "Tu pec zatím vidím jako jednu hlavní vyhřívací nádobu a v ní trubku (asi 2") a v té už elektrody, celé lehce zaizolované minerální vatou (40mm). Topné těleso by bylo nejlepší, ale nemám, kupovat nebudu, a nechce se mi ani řešit sledování teploty uvnitř pícky (ne, že by to nešlo, ale je to zbytečně moc práce), takže to celé hodlám řešit horkovzdušnou pistolí...".

I zajásal jsem, protože právě takový vhodný kousek trubky mi stál v rohu dílny. Zkusil jsem, jak by vyšlo vsunout hrdlo horkovzdušné pistole do trubky a zase štěstí. Přesně suvně a bez dalších úprav tam lehce drží. Takže jsem se dal do konstrukce.

Nejprve jsem trubku seřízl na délku cca 45 cm, aby byla použitelná i pro elektrody délky 40 cm. S delšími nepočítám, vždy budou spíše kratší, protože mám invertor do 130A. Na jednom konci, kde bude vsunuto hrdlo hrkovzdušné pistole, je řez veden kolmo k ose trubky, na druhém pak šikmo pod úhlem cca 30°, aby se elektrody dobře zasouvaly a také, aby víčko na pohyblivém závěsu vlastní vahou drželo v plně otevřené i uzavřené poloze. Víčko tvoří kousek plocháče, do kterého jsem ve středu vyvrtal 3 díry o průměru 6 mm, aby vzduch mohl trubkou proudit.

K trubce jsem přivařil 4 nožičky z plocháče délky cca 20 cm, které ji spolehlivě drží nad podložkou. Do horní strany trubky jsem vyvrtal šikmo pod úhlem cca 45° díru o průměru 7 mm pro zasunutí teploměru. Teploměr je laboratorní rtuťový do 400°C, který jsem měl náhodou doma. Elektrody v trubce leží na mřížce nade dnem, takže horký vzduch, hnaný pistolí, je může relativně volně obtékat. Mřížka má ještě jednu funkci: jejím povytažením se vysunou i sušené elektrody a lze je jednoduše odebírat.

Takto celé „zařízení“ vypadalo před tepelnou izolací, dobře jsou vidět povysunuté elektrody na mřížce:

Sušička ještě před obalením izolací.

Hned jsem vše vyzkoušel. Do vnitřního prostoru se vešlo asi 20 – 25 elektrod o průměru 2,5 mm (OK 48.00, E-B 121). Kdyby se vyndala nosná mřížka, byl by počet elektrod ještě vyšší, jen je nutno počítat s tím, že vzduch musí kolem elektrod ještě relativně volně proudit. Teplota ve vnitřním prostoru se na 1. stupeň mojí horkovzdušné pistole pohybovala kolem 120 – 150°C při předsoušení a na druhý stupeň pak 320 – 340°C při vlastním sušení. Takže to celé fungovalo. S jednou z vysušených elektrod jsem hned zkusil několik jednoduchých svarů a pro porovnání jsem ještě vzal nepřesešovanou elektrodu přímo z krabičky. Rozdíl byl slušně znát!

Izolace topného prostoru

Dalším krokem byla izolace topného prostoru – trubky - z důvodu zvýšení účinnosti sušičky a úspory elektrické energie. Na izolaci jsem použil minerální vatu tloušťky cca 5 cm, kterou jsem uchytil vázacím drátem:

Sušička obalená minerální vlnou.

Na izolační vatu jsem dále namotal několik vrstev Al fólie (alobal), kterou jsem zase fixoval vázacím drátem. Konečný vzhled za provozu je následovný:

Hotová sušička za provozu.

Závěr

Samozřejmě, že se zařízení nevyrovná profesionálním sušičkám s přesným řízením teploty a případně i časovým spínačem pro přepnutí z vlastního sušení do udržovacího režimu. Má také nezanedbatelnou spotřebu. Avšak pro občasné domácí použití bohatě postačí a nezabírá moc místa v mojí malé dílně. Navíc umožňuje po dosušení také přepnout do udržovacího režimu na cca 100°C a mít tak po celou dobu svařování elektrody v optimálním stavu. Pokud bych měl horkovzdušnou pistoli s více stupni regulace nebo s plynulou regulací, byl by provoz ještě jednodušší a bylo by možno udržovací teplotu nastavit třeba i na běžných 50°C.

Elektrody, které usuším a hned nespotřebuji, přendávám okamžitě po vychladnutí do PET lahve, na jejímž dně je vrstva vysušeného silikagelu. Tam vydrží pro moje potřeby relativně docela suché i několik dní, než na ně přijde řada. Dokonce se mi podařilo nalézt delší PETku, do které se vejsou i elektrody délky 35 cm, sice jen asi 15 – 20 při průměru 2,5 mm, ale to mi bohatě stačí.

Závěrem bych chtěl poděkovat El-Diablovi za inspiraci, protože bez jeho nápadu by vše tak jednoduše nevzniklo a zároveň se mu i tak trochu omluvit, že jsem po svém bez svolení použil jeho nápad.

Konstrukce a text: Tom

Poznámky Svarinfa

Pokud postrádáte regulaci výkonu horkovzdušné pistole a máte jednoduchou pistoli bez elektroniky, je možné ji vybavit již dříve popisovaným triakovým regulátorem. Získáte tak pistoli s plynulou regulací. Tento regulátor úspěšně používáme s horkovzdušnou pistolí z OBI k plné spokojenosti.

Pro úplnost ještě doplníme doporučení výrobce elektrod pro jejich přesoušení:

• Teplota a doba přesušování je vždy uvedena na štítku na krabičce s elektrodami
• Doba přesoušení se měří od okamžiku, kdy byla dosažena požadovaná teplota
• Elektrody se v peci mohou umístit max. ve 4 vrstvách
• Teplotou přesoušení se rozumí teplota uvnitř svazku elektrod
• Doporučuje se elektrody přesoušet maximálně 3x (a pak už nepoužívat)
• Vysušené elektrody by měly před vlastním svařováním být umístěny ve skladovacím zásobníku při udržovací teplotě cca 70°C

Například "ikona" bazických elektrod, stále populární E-B 121, má tento předpis pro přesušení:

100°C/1hod + 300-350°C/2hod

tedy nejdříve hodinu sušit při teplotě 100°C a poté na dvě hodiny zvednout teplotu na 300 až 350°C.

Jak je uvedeno výše, spousta kutilů, ale i malých firem, používá na sušení vyřazené kuchyňské trouby. Ovšem tam je dosažitelná teplota pouze max. 250°C a to je málo. Z tohoto hlediska je Tomova sušička daleko lepší, byť se do ní nevejde tolik elektrod.