Svářečka + prodlužovák = průšvih?

Autor: administrator <admin(at)svarbazar.cz>, Téma: Všeobecné informace, Vydáno dne: 07. 09. 2009

Že jsou, hlavně výkonné, svařovací invertory někdy trochu pro zlost se téměř denně přesvědčují jejich výrobci, prodejci i opraváři. Často jim totiž zákazníci chodí reklamovat bezvadné stroje, že to prostě nevaří a nevaří. Asi první, na co se zákazníka zeptají, je: A nemáte to zapojený přes prodlužovák? Odpověd často bývá: Mám, no a co? Složitou psychologickou hrou se pak dozvídají, že to v dílně ještě vařilo, ale na stavbě už ne. A že je tam elektrika v dezolátním stavu, a že vaří zábradlí v pátém patře a že tam mají spojené tři prodlužováky a že... Co sakra máte všichni s těma prodlužovákama? Vede to proud? Vede! Tak v čem je problém?

Ponechme teď stranou kvalitu elektroinstalace a věnujme se jen prodlužovákům. Problém je v tom, že málokdo použije prodlužovací přívod s odpovídajícím průřezem žíly. Aby taky ne když: čínskej prodlužovák na elegantním bubnu mají v baubau za babku a nějakej "dvaapůlkovej" prodlužovák, kterej se blbě shání a nemá buben, stojí skoro dva litry. A že ten číňan má žílu nanejvýš 1,5 mm2? A co? Sekačka doma na to šlape v pohodě a ta je mnohem větší než nějakej invertorek... A ještě ty kecy o tom, že to prej nemá bejt navinutý na tom bubnu, že to prej snižuje napětí, a že se smí použít jen prodlužovák do délky 50 m, pche... Tak ať si to zkusí na tý stavbě, když k nejbližší zásuvce to je sto metrů.

Řešit problémy rozlehlých staveb jsme nezkoušeli. Ale zato jsme vyzkoušeli co dokáže nevhodný prodlužovací přívod, řečený prodlužovák. Průřez žil prodlužovacího přívodu by měl být vždy stejný, nebo větší, než průřez žil originálního přívodního kabelu spotřebiče. Ten u invertorů běžné kategorie s proudem od 100 A výše bývá 2,5 mm2. Připojíme-li takovou svářečku přes prodlužovací přívod se slabším průřezem (typicky 1,5 mm2) dochází k významnému úbytku napětí a svářečka (či jiný spotřebič) nemusí pracovat správně. Platí, že čím větší je výkon svářečky (spotřebiče), tím větší jsou úbytky (ztráty) napětí na poddimenzovaném slabém přívodu. Naopak neúměrně roste odebíraný proud, který nadměrně zatěžuje elektroinstalaci. Kromě toho se silně ohřívá i prodlužovací kabel a hrozí jeho zničení, nehledě na riziko požáru! Dalším limitujícím faktorem je délka prodlužováku, která by neměla přesáhnout 50 metrů. A s rostoucí délkou i teplotou opět rostou úbytky napětí... Do maximální délky by se přitom měly započítávat všechny části pohyblivého přívodu, tedy i původní přívodní "šňůra" od svářečky!

Na téma výkonných jednofázových invertorů a problémů s jejich napájením jsme již před časem narazili v jednom našem článku. Dnes popíšeme praktický experiment, který jasně ukazuje co se děje s napájecím napětím a proudem, pokud použijete slabý prodlužovák a jak je to vlastně s tím navinutím na buben. Výsledky těchto měření se dají pochopitelně zobecnit na všechny výkonné spotřebiče napájené z běžné sítě 230 V. Pod pojmem "výkonné" si lze představit spotřebiče s příkonem od 2000 Wattů výše. Tuto hranici překračují všechny svářečky s použitelným svařovacím proudem, tedy od cca 80 A výše. Svařovací invertory, se kterými lze svařovat elektrodami o průměru 3,2 mm a více, mají příkon překračující hodnotu 3000 W. Naproti tomu ty nejlevnější sekačky mají příkon pouhých 900 W a sekačka s příkonem 1800 W už je "dělo". To jen k objasnění, proč to na ten buben seká, ale nevaří...

Měření úbytků na prodlužováku 0

Experiment je připraven.

K experimentu jsme použili následující: