Transformátor RTB-3 a usměrňovač UDA-160.

Opět se vracíme k tématu přídavných usměrňovačů pro trafosvářečky. Jak se zdá, i v době invertorů mají přídavné usměrňovače stále co říci. Popis své sestavy nám tentokrát zaslal pan Myška.

Četl jsem Váš článek o elektrodách na střídavý proud. Tento článek je velice pěkně napsaný a našel jsem v něm poučení. Jsem sice svářeč amatér, ale touto problematikou jsem se zabýval už od mládí. Sváření bylo (a ještě je) pro mě potěšení a i koníček. V 60. letech nebyl nikde k sehnání jakýkoliv svařovací transformátor. Po roce 1970 se začaly objevovat malé svářecí transformátory, ať už z Jevišovic, nebo z Brumova. Přesto jsem si chtěl sám postavit transformátor, který by mohl pracovat s bazickýma elektrodama, které potřebují vyšší napětí na prázdno.

Koupil jsem si k tomu v roce 1973 knížku Transformátory pro obloukové svařování od Krumla a Štefla z roku 1972. (kniha je ke stažení zde na Svarinfu, pozn. red.) Tam je velice pěkně rozpracována konstrukce a regulace transformátorů pro svařování, včetně výpočtů. Dále je tato publikace doplněna obrázky továrně vyráběných transformátorů JS 90, JS 90F, RTB 2, MTR 80, TR 121, TR 150, TR 260 a i velkých profesionálných transformátorů. Všechny tyto malé transformátory byly napájeny 2x 380 V (dvě fáze proti sobě). Regulace svářecího proudu je i zde popsaná a to buď přepínáním odboček transformátoru, magnetickým bočníkem a u posledně jmenované posuvnými cívkami. Ta se mě jevila jako nejlepší návrh z toho důvodu, že posouváním cívek docházelo jakoby k připojením tlumivky. To mělo pozitivní vliv na dobré udržení a zapalování oblouku v malých proudech a napětí naprázdno bylo kolem 80 V. Proto se dalo dobře svářet vyloženě bazickýma elektrodama na stejnosměrný proud.

Jenže shánění transformátorových plechů a drátu pro vinutí bylo dalším oříškem, tak jsem dal nakonec přednost komerční svářečce RTB 3, která má vyšší napětí na prázdno než 50 V (62 V). K tomu se nechal sehnat ještě usměrňovač UDA 160, který měl mimo tlumivky také kondenzátor, který zvyšuje napětí na prázdno až na 92 V.

Sestava trafa RTB-3 a usměrňovače UDA-160.

Připojením samotných usměrňovacích diod se vlastnosti svařování nezlepší, ale naopak zhorší. Svařovací oblouk totiž stejně musí za jednu vteřinu 100x zhasnout, protože se napětí vrátí zpět k nule. Tomu má zabránit tlumivka, která napětí svařovacího oblouku udrží ještě na určité výši, tak aby oblouk nezhasl. U malých transformátorů, kde je napětí naprázno 50 V a méně, se přidává ještě kondensátor pro zvýšení napětí naprázdno. Kondensátor zvýší napětí na prázdno 1,4142x. Čili potom je 50x1.4142= 70,71 V. To je už napětí, kde se udrží svařovací oblouk i u basických elektrod. Indukčnost tlumivky by neměla přesáhnout 4uH (mikrohenry) a měla by se pohybovat mezi 2-4 uH. (správně by to mělo být mH - miliHenry, pozn. red.) Schéma zapojení přídavného usměrňovače UDA 160, který výše uvedené podmínky splňuje, je níže:

(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)

Schéma zapojení továrního přídavného usměrňovače UDA-160.

Detail propojení UDA-160 s RTB-3.

Vzhledem k tomu, že si vybírám elektrody a nesvářím vyloženě rutilovými, tak bych si dneska tuto svářečku u6 asi nevybral. Dnes bych dal přednost invertoru, ale to už je zase jiné téma.

Popis zaslal: Zdeněk Myška

Pokud vás přídavné usměrnění zaujalo a nesledujete pravidelně články na Svarinfo, můžete načerpat spoustu informací z prvního článku Přídavný usměrňovač k trafosvářečce - I. Tento článek má již několik pokračování, na které naleznete odkazy dole pod článkem.

Z fotografií, které nám zaslal pan Myška, ještě vybíráme detail přepínače odboček trafa RTB 3. Je tam zajímavá ta filcová podložka pod šipkou (knoflíkem) přepínače, která zabraňuje pronikání nečistot do přepínače:

Detail přepínače RTB-3 s filcovou podložkou.