Güde MIG 155/4 A - malá MIG/MAG svářečka.

Autor: administrator <admin(at)svarbazar.cz>, Téma: Svařování MIG/MAG (céóčka), Vydáno dne: 19. 02. 2009

Dnešní článek je o tom, jak může nekompetentní vývojář velmi znepříjemnit používání jinak docela povedeného výrobku. Řeč bude o malém svařovacím poloautomatu pro MIG/MAG svařování. Jedná se o svářečku Güde MIG 155/4A, typického zástupce MIG/MAG svářeček pro domácí kutily. Je to klasický supermarkeťáček, ačkoliv zdaleka není z té nejlevnější kategorie. Přesto není špatný. Tedy až na pár nedomyšleností...

Pohledem do technických parametrů zjistíme, že se nás výrobce zase snaží zmást označením stroje:

Napájení: 230 V / 50 - 60 Hz
Příkon: 2,2 KVA (60%)
Jištění: 16 A (pomalé)
Zatěžovatel: 90 A/20%, 60 A/60%
Svařovací proud: 15 - 110 A
Svařovací drát: 0,8 mm (plný)/ 0,9 mm (trubička), cívky D200
Hmotnost: 25 kg

Člověk by si řekl, že díky označení 155 z toho "vymáčkne" alespoň těch 150 Ampér, ale ono né. Pouze 110. O maličkém zatěžovateli 90A/20% raději nemluvit. Zkrátka Chcete výkon? Máte ho mít! V době vydání tohoto článku je aktuální podoba této svářečky následující:

Güde 155/4 MIG-MAG svářečka 1

Güde MIG 155/4A

Pohled do útrob této svářečky odhalí až překvapivě robustní transformátor s tlumivkou. Tomu sekunduje solidní usměrňovač:

Güde 155/4 MIG-MAG svářečka 2

Güde 155/4 MIG-MAG svářečka 3

Útroby svářečky Güde MIG 155/4A

Také podavač, přestože se jedná o plastový typ, je velmi robustní a je poháněm výkonným elektromotorem. Takový podavač běžně v levných céóčkách nenajdeme. Většinou se setkáme s daleko subtilnějšími typy. Nenechte se zmást podobným vzhledem. Podavač na následujícím obrázku je opravdu mnohem masivnější než podobné podavače levných svářeček.

Güde 155/4 MIG-MAG svářečka 4

Detail podavače

Chlazení svářečky zajišťují dva ventilátory 90x90 mm. Jeden ventilátor běží trvale (po zapnutí stroje), druhý se zapíná/vypíná současně se sepnutím/rozepnutím spínače na hořáku. To je docela zajímavé, leč nepraktické. Sice se prodlouží životnost tohoto ventilátoru, ale pokud by oba ventilátory běžely trvale, zatěžovateli svářečky by to jen prospělo. Lze proto všem majitelům takovou úpravu zapojení doporučit a nechat i druhý ventilátor běžet trvale.

Přepínání odboček trafa, a tedy i výkonových stupňů, mají na svědomí dva kolébkové přepínače. To sice není bůhvíjak praktické, ale funguje to a v této kategorii strojů je to klasika. K dispozici jsou tedy 4 stupně výkonu, které přepínači volíme takto: 1-3, 1-4, 2-3 a 2-4.

Pouštění ochranného plynu má na svědomí mechanický ventil umístěný v rukojeti napevno připevněného hořáku. Opět klasika této kategorie.

Co se nám na tomto stroji ale opravdu velmi nelíbí je způsob regulace rychlosti podávání drátu a zejména indikace nastavené rychlosti. Nastavení rychlosti se totiž provádí tzv. rotačním kodérem. To je takový ten "nekonečný" otočný ovladač, který známe třeba z moderních mikrovlnek. Tam má opravdu opodstatnění a výrazně usnadňuje nastavení času ohřevu. Je ovšem nutno dodat, že toto usnadnění je možné jen díky indikaci na číselném displeji mikrovlnky. Jenže Güde MIG 155 /4A žádný displej nemá. Celou indikaci mají na svědomí pouze tři svítivé diody LED s označením MIN, MED a MAX. A to je zatraceně málo! Zpracování údajů z kodéru má na svědomí mikrokontrolér (jednočipový mikropočítač). Jedná se konkrétně o 8-bitový mikrokontrolér řady HC08 firmy Freescale (dříve Motorola).

Güde 155/4 MIG-MAG svářečka 6

Ovládací panel svářečky.

Budeme-li předpokládat 8-bitový rozsah regulace, máme k dispozici 255 stupňů (kroků) rychlosti podávání. Při indikaci pouhými 3 svítivými diodami tak pro prvních 85 stupňů bude svítit LED č.1, pro dalších 85 stupňů LED č.2 a pro posledních 85 stupňů LED č.3 (3x85=255). Každá rozsvícená dioda "skrývá" 85 možných nastavení rychlosti! Zkuste si podle toho nastavit precizně rychlost. A když se vám to povede, nemůžete si ani "udělat čárku" na panel, protože poloha knoflíku není absolutní, ale relativní... Výše uvedený předpoklad se potvrdil. Regulace se opravdu takto chová. Rotační kodér je skvělá věc, ale jen ve spolupráci s indikací nastavení pomocí číselného displeje, nebo hóóódně dlouhé řady LED. Pouhé tři ledky jsou průšvih. To už by byl mnohem lepší klasický analogový potenciometr s natištěnou stupnicí.

Jediné pozitivum je to, že svářečka si po vypnutí a opětovném zapnutí pamatuje poslední nastavenou hodnotu rychlosti. Není tedy nutné opět pracně rychlost nastavovat. Nastavená rychlost se uchovává v paměti Flash mikrokontroléru.

Další nepříjemnou vlastností, kterou testovaná svářečka trpěla, bylo to, že po ukončení svařování vždy zůstal drát "přilepený" ke svařovanému materiálu (svařovali jsme v čistém CO2, drátem 0.8 mm). Chybělo tedy nastavení dohoření a žádný ovládací prvek pro nastavení dohoření jsme nenašli. Musíme ale přiznat, že jsme ke stroji neměli manuál, takže jestli konstruktéři vymysleli nějaké "sofistikované" nastavení dohoření drátu, (něco co by odpovídalo tomu, že svářečku řídí "procesor") tak jsme na to neměli šanci přijít...

Řídící elektroniku svářečky si můžete prohlédnout na následujícím obrázku. Rotační kodér je označen číslicí 2 a indikační LED číslicí 3. Nad diodami je mikrokontrolér HC08:

Güde 155/4 MIG-MAG svářečka 5

Řídící elektronika

Kromě toho jsme ale nalezli ještě jeden velmi závažný problém: primár trafa spíná na desce umístěné čínské relátko (1), na kterém je uvedena proudová zátěž kontaktu jen 8A. A to je opravdu málo (srovnejte to s požadavkem na jištění 16A v technických parametrech nahoře). Však také tato konkrétní fotografovaná svářečka měla závadu: nespínala primár trafa. Bylo vadné relé. Oprava proběhla formou výměny původního poddimenzovaného relé za značkový Finder s kontaktem 250V/16A.

Güde MIG 155/4A se určitě velmi dobře prodává. Je relativně levný (ač nepatří do té nejlevnější kategorie) a vypadá dobře. Určitě je spousta majitelů, kteří na něj nedají dopustit. Proč taky? Není špatný. Zvyknout se dá na ledacos. I na tak příšerný systém regulace posuvu drátu. Ale v tomto případě to je zcela zbytečné. Klasický potenciometr by výrobci ušetřil nějaké finance a uživatelům zase nějaké nervy. Procesor by tam klidně mohl zůstat, když už na něm vývojáři trvali. Práce pro něj by se našlo dost. Někdy je prostě kreativita vývojářů, kteří svůj výtvor nikdy používat nebudou, na škodu. Je lepší držet se zaběhnutých konvencí.